Vše o saních

Trocha teorie: Jaké zvolit zavazadlo na expediční lyžařské výpravy? Výhody a nevýhody jednotlivých řešení: batoh či saně (pulky)?

Pulky versus batoh?

Hlavní nevýhodou batohu je horší stabilita a bezpečnost. Při pádech na lyžích s těžším batohem je výrazně vyšší riziko vážných zranění. Vzhledem k typu vázání na běžkách dokonce výrazně vyšší, než na skialpech. Tato zkušenost (potvrzená mnoha traumatology a ortopedy) k pulkám přivedla i mě. Batoh se hodí na kratší přechody po chatách s malou zátěží, na akce na skialpech v terénu, kde je jízda s pulkami vyloučena extrémním terénem. Pulky využijeme pro putování na běžkách/backcountry/skialpech, ale i sněžnicích pro odlehčení kolen a zejména kyčlí. Sníží se také boření. Kromě expedičních akcí mají pulky užití i k dopravě většího materiálu na horské chaty.

Dětský bob?

"Pulky" z dětských bobů jsou oblíbeným "českým řešením". Výhodou je samozřejmě minimální hmotnost a cena. Boby lze doporučit jako nouzové řešení, na krátké akce s málo materiálem a v jednoduchém terénu (trať projetá minimálně skútrem), víceméně rovina. Boby se velmi často převrací. Každý gram a způsob sbalení hraje roli. Nedostatečný je objem, délka, nevhodný profil dna. Neprůchozí je i velmi málo ukloněný traverz, bob udělá "kotrmelce" do boku.

Pulky

Klasické pulky splňují všechny požadavky: dostatečný objem, stabilitu i minimální odpor. Rozhodující je nízko položené těžiště, a proto musí být saně dostatečně velké. Výhodnější jsou delší než širší, protože (stejně jako u lodí a lyží) mají delší předměty lepší jízdní vlastnosti, méně brzdí a zároveň lépe drží směr (mají méně tendenci kličkovat). Velké saně se také méně boří v hlubokém sněhu. Na prostupnost a míru odporu sněhu neboli jak moc se nadřeme, má velký vliv rovněž profil dna. Ideálním profilem jsou vystouplé sanice, nejlépe v rozchodu běžkařské stopy, takže saně jedou ve stopách vyjetých lyžemi. Takové saně se nejlépe táhnou a drží směr. Ploché dno je sice stabilní, ale saně kladou značný odpor. Jiné typy zvýšení dna vedou spíše jen ke zvednutí těžiště a převracení. Dno je navíc opatřeno skluznicemi z materiálu s optimálními kluznými vlastnostmi (skluznicemi). Přední náběžná hrana musí být mírná, aby saně měly co nejlepší prostupnost a nabíraly pokud možno co nejméně sněhu. Dobře konstruované saně, se i při výrazném naklopení najetím na hranu, sami vrací do původní polohy. Věci v saních by měly být dobře dostupné během dne. Velkou výhodou je vodotěsnost zavazadla, na velké ploše saní zůstává ležící sníh, vždy existuje riziko proboření do vody. U žádné součásti nesmí hrozit zaseknutí či zamrznutí, které by znemožnilo se k věcem uvnitř rychle dostat (třeba vyndat si rukavice zmrzlýma rukama), proto jsou rizikové zipy. Čím je vše jednodušší a snáze opravitelné v terénu, tím lépe. Naprostou nutností jsou pevné tyče, nikoli tažné lano! Tyče drží směr a umožňují sjezd bez omezení lyžaře. V závislosti na podmínkách může být požadavek rozebiratelnosti a možnosti pohybu i mimo sněhovou pokrývku (nést saně na zádech). Tyto vlastnosti požaduje jen ten, kdo se na začátek putování nepřepravuje výhradně vlastním autem. U každých saní platí, že se s nimi budeme pohybovat pomaleji, než by to bylo s batohem na zádech. Rovněž budou více podkluzovat lyže, je třeba přizpůsobit mazání, případně i výběr lyží. Jízdu s pulkami není třeba nijak nacvičovat, pro mnoho, zejména starších lidí, kteří už např. neunesou v létě batoh na více dní, jsou pulky jedinou možností vyrazit na vícedenní přechod.

Situace na trhu?

V Evropě jsou dva velcí výrobci, norský Fjellpulken a finská FINN SAVOTTA. Obě firmy vyrábějí špičkové saně, čemuž odpovídají ceny. Fjellpulken kromě expedičních saní vyrábí i saně na děti "barnpulka" (alternativa u nás používaných dětských vozíků Chariot), saně pro přepravu pacientů horskými službami, postroje pro zapřažení psů a velký sortiment dalšího příslušenství. Shodným znakem všech těchto saní je plachta napevno připevněná k laminátu. Takové saně však nelze vzít na záda a vak do chaty a nejsou zcela nepromokavé. Tažný systém je pevnější, saně díky tomu vůbec neujíždějí ani v traverzech, omezenější je jeho rozebiratelnost (nelze složit do lyžovaku, jen "zlomit" napůl). Výrobky (české saně a norské tyče) lze i kombinovat.

Podrobněji v článcích Pulky - kde a jak se s nimi pohybovat? a Jak vybrat pulky? (tulenipasy.cz)

Odborný pohled

Srovnání námahy při tažení saní a nesení batohu (v obou případech na skialpech) se věnoval student Michal Punčochář Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy ve své bakalářské práci. Zapůjčeny měl pulky z tohoto webu. Ačkoli k metodice měření lze mít výhrady (měření probíhalo na rovině, na okruhu pro běžkaře v Praze - Chuchli), výsledek měření pomocí kalorimetrie je průměrný rozdíl 9,5% ve prospěch saní, tedy tažení pulků je fyzicky méně náročné. Práci je možné si stáhnout z databáze Univerzity Karlovy.

Jazykové okénko: čeština saně na tažení nákladu po sněhu nezná a používá opisy (tažné saně, expediční saně, nákladní saně) nebo si vypůjčuje označení pulk, pulka, pulky ze severských jazyků. Pulka je (švédsky, norsky) v zásadě náš bob, fjäll jsou hory, takže fjällpulka jsou horské boby (norsky fjell a fjellpulken). Finsky pulkka / ahkiot, angličtina pulk / snowsled / transportsled, němčina víceméně kopíruje švédštinu (a pulka ve verzi vozítko na děti je barnpulka). 

Pokud na svou výpravu současně sháníte backcountry lyže, tak první půjčovnou v ČR, která tento sortiment má je Boatpark (5 min od metra z Palmovky). Lyže na žádané termíny doporučuji včas rezervovat.